KOUZLO ZVANÉ POZDRAV
Spousta kolemjdoucích mě na ulici nepozdraví, a když mi nabízejí pomoc, prostě to na mě vyhrknou. Pokud jde o zdvořilost, vůbec mě to nepohoršuje, na podobných věcech si nezakládám, a dotyčný má navíc asi dost jiných starostí. Pozdrav na ulici je ovšem výhodný i z jiných důvodů. „Dobrý den, prosím vás …“ Ještě jsem neviděla člověka, který se ptá na cestu a nepozdraví. Většina z nás k tomu ještě dodává nějakou kouzelnou formulku typu „Můžu se zeptat …“ My jsme obvykle na ptačce říkávali: „Dobrý den, prosím vás …“ Kdybychom to neříkali, možná by se nám vůbec nepodařilo kolemjdoucí zastavit. Tak jako se těm, kteří nezdraví, občas nepodaří zastavit mě, i když bych jim třeba jinak ráda odpověděla. A rozhodně to není proto, že bych se nad jejich nezdravením pohoršovala. Získání času Někteří z vás možná četli jeden z mých prvních příspěvků, kde jsem popisovala, jak se mi na známých trasách nedařilo odpovídat na nabídku pomoci a co mi nakonec pomohlo a vlas