Devět ctností nevidomé aneb Má život s handicapem i nějaké výhody? - 7. ctnost – Přemýšlivost

Mám zkušenosti a zážitky, které bych jako vidomá neměla

    Kromě řešení problémů a překonávání překážek jsou to třeba lidé, s nimiž bych se nejspíš nesetkala. Tím myslím nejen další nevidomé, se kterými mám společné zážitky, ale hlavně pár přátel a známých, od kterých se toho mám co učit. Mezi nimi je např. mladík s kombinovaným postižením, který vše vidí svou nelogickou logikou, a nutí mě tak vymýšlet způsoby, jak mu některé věci vysvětlit. I díky němu jsem se naučila nepředpokládat. Pak třeba mladá žena s kombinovaným postižením, se kterou řešíme mimo jiné komunikaci v rodině a které je občas dobré vysvětlit věci polopaticky. Pak je to svérázný mladý šikula, který si chce dělat věci po svém a je toho hodně, co dělat nechce. A zase jiný svérázný mladý šikula, který toho chce dělat snad až moc.

    Všichni tito lidé a mnozí další mě učí dívat se na svět z různých úhlů pohledu. Ne všichni vidící studenti pomáhajících profesí by se mohli pochlubit takto svérázně cennými kontakty, přestože na rozdíl ode mě pracují v oboru nebo dobrovolničí. Lidé, které jsem poznala, mě dělají citlivější a tvárnější, takže se mi pak lépe chápou zkušenosti jiných se skupinami lidí, ke kterým se jako nevidomá tak snadno nedostanu, protože s nimi nemůžu pracovat (např. s lidmi bez přístřeší či lidmi se závislostí).

    Např. mě jako jedinou z těch asi sto padesáti lidí, které mám v přátelích a zároveň je nemám vypnuté, napadlo uvést na pravou míru neoprávněnou kritiku iniciativy „Pošli pizzu do Mojžíře“. Ne, nemusím jezdit do sociálně vyloučených lokalit., abych pochopila, v čem byl problém a proč mají lidé takové potíže s Romy. Stačí mít něco málo přečteno a naučeno, používat hlavu a schopnost empatie a přemýšlet nad věcmi z různých úhlů pohledu.

    Mnohé ze svých svérázných i méně svérázných přátel a známých jsem poznala jen díky tomu, že jsem chodila do speciálních škol, jezdila na tábory pro nevidomé, začala se sdružovat v on-line skupinách apod. A v neposlední řadě jsem díky blogu pro nevidomé, který už neexistuje, zcela neplánovaně poznala svého manžela. Jako vidomá bych ho možná nepotkala, protože má zrakové a sluchové postižení. A přitom je to ta nejlepší volba, kterou by nevymyslel ani Kecal z Prodané nevěsty. Ten totiž nabízí jen dukáty a chalupu od táty, protože dobré srdce se hledá obtížněji než jehla v kupce sena, v důsledku čehož tolik nevynáší.