Jak jsem si to šla udělat čitelné aneb K méně obvyklé zpětné vazbě je někdy třeba odhodlání

Otázka na úvod:

    Víte, že se k fotkám na FB dá přidat tzv. alternativní popis? Pokud ano, víte, k čemu je?

 

Začalo to menším louskáčkem

    Už delší dobu si všímám jakési stránky, kterou sdílí jedna má známá ze školy. A už dlouho tu stránku nesleduju s tím, že to jsou nějaké kecy o duševním zdraví ve fotkách, na mě moc interaktivní (zakončeno předpokladem, že spíš kvůli povaze než vlivem chybějícího zraku).

    Už pár dní tu stránku taky sleduju, protože některé ty interaktivní kecy nejsou tak úplně nejhorší. Korunu všemu nasazuje infografika, která úplně přesně vystihuje něco, co sama znám. Zastavuju se, abych si víc uvědomila, co je tam vlastně napsané, a zjišťuju, že si text musím pustit několikrát, abych vstřebala všechny body. Aha, tohle asi jen povahou nebude.

 

Chyby ve vygenerovaném popisku

    Na rozdíl od prostého textu se fotka na FB uvádí hláškou „Může jít o grafiku text, kde se píše …“ (resp. nějakou její obměnou). Popisek je strojově vygenerovaný, takže odečítač sice text z infografiky často přečte, ale je v něm několik chyb v diakritice, kvůli kterým mu o kapánek hůře rozumím. K tomu si přičtěte onu úvodní hlášku a hromadu smajlů, odkazů a nerelevantních informací z předchozích i následujících příspěvků. Nemluvě o tom, že aktuální příspěvek ve fotce není první ani poslední, který budu muset dneska přelouskat.

    Sociální sítě jsou dynamická záležitost, takže i já rychle roluju a filtruju jako vidící. Vyžaduje to trochu jinou práci s pozorností a informacemi, jelikož hlasový výstup mi čte příspěvek od začátku do konce a nevidím ho jako celek (platí to obzvlášť u telefonu, kde je na FB obtížnější čtení po řádcích), ale základní potřeba co nejvíce v co nejkratším čase je stejná. Proto většinou neztrácím čas zpomalováním a opětovným zrychlováním tempa hlasu kvůli jedné fotce. Mohla bych si obrázek nechat popsat pomocí AI, ale kdybych to tak dělala pořád, strávím na sociálních sítích nezdravě velké množství času na úkor jiných věcí, které bych chtěla a/nebo měla dělat.

 

Řešením by byl alternativní popis

    Tento konkrétní příspěvek sice mým sítem prošel a já ho i sdílela, ale kdybych měla v tu chvíli méně času, horší koncentraci nebo špatnou náladu, možná by ke mně kvůli výše uvedeným obtížím jeho hloubka nedoputovala. Stejně jako vidící nechtějí číst špatně naformátované texty nebo si je sice přečtou, ale odnesou si z nich méně než z té infografiky.

    Možná bych zmíněnou stránku začala sledovat mnohem dříve, kdyby tvůrce své infografiky opatřoval tzv. alternativním popisem. Tato funkce je k nalezení v dalších možnostech u fotky, kterou chceme přidat. Publikující do tohoto políčka napíše, co na obrázku je, v případě infografiky stačí vložit text. Místo úvodního „Může jít o grafiku …“ se ozve jen „Fotka“ a následuje alternativní popis tak, jak byl vložen. Na rozdíl od běžného popisku se alternativní popis zobrazuje pouze uživatelům odečítačů obrazovky – vidící sledující jej nevidí.

 

Mám právo to chtít?

    Vzhledem k tomu, jak dobře jsou ve skutečnosti ty příspěvky napsané, mě napadlo navrhnout tvůrci, aby začal tyto alternativní popisky přidávat. Možná vůbec neví, že jeho snaha o uživatelskou přívětivost, projevující se obřím počtem sledujících a sdílení, má na nevidomé opačný efekt (výjimky potvrzují pravidlo).

    Zároveň se však okamžitě dostavily pochybnosti: Vždyť se tady s těmi texty v obrázcích relativně úspěšně pereme už několik let. Mnozí nevidomí takové příspěvky bez problému čtou a sdílejí. Vždyť jsem na tu horší čitelnost vlastně zvyklá, tak proč obtěžovat tvůrce stránky s alternativním popisem? Jeho vytvoření není složité, ale …

    A vůbec – jsem menšina – jak daleko ještě můžu zajít? Kde mám právo na zjednodušení, a na co už si musím zvyknout s tím, že si vyvinu strategie, jak v dané oblasti kompenzovat svůj handicap. Vždyť jsem to tak léta dělávala. Není můj požadavek na lepší přístupnost zbytečně výstřední a přemrštěný? Není tohle jedna z oblastí, kde je lepší držet hubu a krok, abychom byli ti správní flexibilní nevidomí 21. století? …

 

Zvítězila influencerská solidarita

    Začala jsem tím, že jsem se zeptala. Naštěstí máme skupinu, zaměřenou na technologie bez zraku, jejímiž členy jsou minimálně dva experti na přístupnost. A tak jsem tam vznesla dotaz, co si o tom kdo myslí.

    Kromě dvou povzbuzujících odpovědí mi při rozhodování nepomohlo nic menšího než prostá influencerská solidarita. Zkusila jsem si představit, že jsem ten tvůrce. Snažím se o maximální uživatelskou přívětivost, což se mi daří. Mám desítky sdílení a tisíce sledujících. Dělám se s co nejpřehlednějšími infografikami, aby se to mým fanouškům co nejlépe četlo. Zřejmě si na tom i zakládám.

    Zároveň je tu ale skupina uživatelů, na kterou to takhle nepůsobí. Mé příspěvky si sice přečtou, ale efekt uživatelské přívětivosti je naprosto opačný – ty mé krátké, jasné a úderné posty se k nim z kognitivního hlediska dostanou sice jen o něco, ale stále hůř než prostý text.

    A já to nevím. Nevím to, protože jsem se to neměla jak dovědět, a někdo, kdo by mohl, mi to neřekne, protože se stydí nebo se mu nechce. To naštve! Možná se nakonec rozhodnu, že pro tuto skupinu sledujících přívětivá nebudu. Ale určitě bych nechtěla, aby mi někdo takovou informaci zamlčel, a vlastně tak rozhodl za mě, že to nepotřebuju vědět.

 

Jak ale na to?

    A tak jsem se po chvíli odhodlávání rozhodla, že tu výstřední a možná zbytečnou zpětnou vazbu dám. Jak ale na to? Jak formulovat?

    Lhaní nemám v lásce, takže žádné vymýšlení si, že to bez alternativního popisu vůbec nepřečtu, nepřipadá v úvahu! Jak tedy celou věc vysvětlit? Jaký benefit nabídnout – co to přinese samotnému tvůrci?

    Když jsem stránku otevřela, zjistila jsem, že ji dělá jeden člověk. Hm, jeden na jednoho, to by mohlo být snazší. Pracuje v pomáhající profesi – to bychom mohli najít společný jazyk.

    Svou zprávu jsem zahájila krátkým úvodem, že dotyčného pár dní sleduju a že se mi líbil ten a ten příspěvek, protože. Zároveň se mi ale ty infografiky hůř čtou, protože (+přirovnání k menší uživatelské přívětivosti pro vidící, a z toho vyplývající nižší potenciál informací být vstřebány v plné míře). Vzhledem k tomu, jak jsou příspěvky zajímavé a že je těch infografik víc, by to stálo za vytvoření větší uživatelské přívětivosti i pro nás. Navrhuju tedy začít vkládat alternativní popis (+krátké vysvětlení, co to je a jak se to používá). Druhou možností by bylo vložit text samostatně do příspěvku, ale vzhledem k povaze příspěvků mi připadá lepší alternativní popis, protože vidící ho neuvidí. A samozřejmě nějaké to ocenění na závěr včetně ubezpečení, že je to jen podnět, nikoli závazek, kvůli jehož nesplnění dotyčného přestanu sledovat.

    Poměrně rychlou odpověď, že můj podnět bude promyšlen, považuju za úspěch. Nezapomeňme, že mnou poskytnuté informace musely být pro tohoto vizuálně založeného tvůrce tak trochu nečekané. Tak doufejme, že jsem svou roli zvládla dobře a že mé do konce dotažené odhodlání přinese něco dobrého.

 

    P.S. Psychiku máme všichni podobnou, takže stejně jako vidící přečte dlouhý vtipný text jedním dechem a možná ho vůbec nenapadne, že je to blbě naformátované, přečtu i já nějaký plytký obrázkový vtípek z Národní sbírky zlozvyků docela bez problému. Zmíněné infografiky ale často obsahují několik bodů, takže hůře čitelný formát může ztěžovat porozumění stejně jako pro vidícího hůře čitelný formát odbornějšího sdělení.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pět mýtů nevidomých o nevidomých

Když kolem předsudků točím já

Pohádka o dotazníku spokojenosti aneb Komplikovaná nepřístupnost