Příspěvky

Mýtus: Nevidomému pomůže, když ho v dálkovém autobuse pustí předem

    POZOR, nebavíme se o autobusech MHD, kde je lepší nastoupit do předních dveří, aby nás řidič viděl. Mám na mysli autobusy typu Regiojet, kde se nastupuje a/nebo vystupuje prostředkem. Zrovna před pár dny se mi stalo, že mě někdo při nástupu do RegioJetu zavedl k předním dveřím. Musela jsem odmítnout.     Obvykle se totiž odbavuje u těch prostředních, kde se i nastupuje, a tak jsem objednala místenky blíž k nim. Jsem na to zvyklá, pamatuju si, která řada sedadel se tam nachází, a umím si odtamtud odpočítat místo. Zepředu to neumím, protože tamtudy obvykle nenastupuju. Blbější schody     Přední dveře dálkových autobusů mívají ještě jednu nevýhodu: Po dvou schodech z pohledu výstupu následuje zatáčka. A na tu nejsem zvyklá, protože se i u spojů, odbavujících předkem běžně vystupuje prostředkem.     Se zatáčkami např. na schodišti samozřejmě nemám problém, ale tady člověk celý rozlámaný, případně ospalý přemýšlí, jestli je na správné zastávce a jestli něco nezapomněl, a do to
Okomentovat
Další informace

Pět mýtů nevidomých o nevidomých

    Taky tolik nesnášíte takové ty články typu „Pět tipů, jak si udržet šťastnou mysl“, „Deset faktů o blablabla“ nebo „Pět kroků ke spokojenému životu“? Já jakbysmet. Nejvíc mi asi vadí taková nějaká nabubřelost a dojem, že autor spolkl moudrost světa (resp. právě že nespolkl) a hodlá nacpat komplexní problém do zjednodušující, nejednou nepadnoucí škatule. Asi jako když se obří kozačky s kožichem snažíte mermomocí napěchovat do krabice od elegantních polobotek a divíte se, že to nejde.     Facebooková stránka "Já slepá v životě" a blog "Se slepcem o slepotě, jak ji neznáte" ovšem před pár dny svorně oslavily páté výročí své existence, takže by to přeci jen nějakou tu pětku chtělo. A tak jsem se rozhodla navzdory kozačkové nechuti sesmolit pět něčeho, abychom to tu trochu oslavili. Mých pět mýtů nevidomých o nevidomých tedy prosím neberte jako vyčerpávající výčet všeho, co si který nevidomý kdy o jiném nevidomém pomyslel. Je to spíš takových pár střípků, které j
Okomentovat
Další informace

Celkem speciální cesta Aneb Kterak si taška a spánek zapomněly koupit místenku

    Systém nám vybral sedadla 12, 61 a 62 a nepřístupnost příslušné části mobilní aplikace Regiojet mi znemožnila na tom cokoli měnit. No což, říkám si, já nás s manželem odvedu na pětku a průvodce bude o tři čtvrtě autobusu dál. Dřív by mi to vadilo, poněvadž jednou jsem při sezení vzadu na pětce místo do Brna málem zajela do Vídně, když jsem neslyšela otevírání dveří a nedalo se orientovat podle slyšených stínů procházejících cestujících. Dnes už mám ale navigační aplikaci BlindSquare, tak si to zapnu někde po započetí zatáček a včas nás vypravím.     Můj omyl se ukázal být omylem, jakmile jsem dorazila k pětce. Mylně jsem si vyložila (nebo vyhalucinovala?) pokyn „Ještě dopředu.“, takže jsem si prostřední sedadlo málem spletla se schodem. Mozek začal stávkovat, tudíž mě nenapadlo nic lepšího než se spolucestujících zeptat na čísla. Ze sedadla přede mnou odešla čísi taška a já pochopila, že jsem zakotvila ve správné řadě.     Kde je ale to druhé místo pro manžela? Vlevo ode mě s
Okomentovat
Další informace